Caustic effect of body memory

Světlo proniká tlustou stěnou skla, koncentruje se v jeden bod a vytváří tak paprsek, který je schopen probudit oheň. Kořen klíčového slova výstavy je zakotven v řeckém adjektivu καυστός – spálený. Optika pojem zdánlivě abstrahovala, pokud se však budeme pohybovat v rovině intuitivní a imaginativní, kaustika nám za pomoci lomu světla, v typické struktuře, vizuální vlastnosti ohně (po svém) interpretuje.

Příznivé podmínky a změna úhlu způsobí, že na nebi pozorujeme duhu, v okamžiku po divoké bouřce, kterou jsme sledovali z bezpečného úkrytu. Vraťte se do chvíle, byť krátké, kdy jste se vznášeli v krytém bazénu a sledovali pavučinu odlesků, kterou v setině sekundy prokreslila duhová linka. Nostalgie a hřejivost momentu, kdy tělo opouští zatížení jeho hmotné podstaty.

Právě takový obraz, dočasný a neuchopitelný, se rozlévá na stěnách skrze kompozici skleněných objektů, jejichž hmotu protínají různoběžné paprsky světla. Do těchto paprsků autorka komponuje a vkládá obrazová data. Dokonale oskenované tělo je následně rozděleno do jednotlivých segmentů, dostane barvu a nový rozměr, tvar se stane samostatnou jednotkou. Tělesný původ protíná všechny komponenty výstavy, představují proces transformace a posunu, kódování nových možností, které figurální socha nabízí a především, pestrou škálu médií, které autorka volí k interpretaci osobních témat. Monumentalita detailních úseků i komprimace celku do datových souborů společně tvoří prostředí, kterým autorka vtahuje diváka do snové, intimní, ale také povědomé atmosféry.

Pavlína Temcsáková v současné době studuje v Ateliéru sochařství 1 při brněnské FaVU VUT, má za sebou bakalářský program v ateliérech malby a intermediích, a její tvůrčí proces prošel příznivým vývojem, který lze sledovat právě v současné tvorbě. Díky zkušenostem napříč obory a médii je autorka schopna komponovat velkorysé celky a tvořit dílo s důrazem na emoční a imaginativní podstatu.

Ester Hotová

kurátoři Ester Hotová, Max Lysáček
foto Monika Rygálová
Galerie Sibiř