Paměť těla / Body memory
Vědomá sexualita, bodywork a terapeutická práce s tělem se v posledních letech – i vlivem sociálních sítí a obecně rychlého proudění informací skrze internet a média – dostává do všeobecného povědomí. Má to své světlé i stinné stránky – na jednu stranu se otevírá přístup k dosud spíš uzavřeným komunitám a utajovaným praktikám a různé „niky“ sexuality a tělesnosti, které by asi dřív byly považovány za abnormální, se stávají součástí bohatého spektra možností přístupných (alespoň ve svém ideálu) všem.
Odvrácená strana mince je hrozící vyprázdnění původního významu a transformačního potenciálu, estetizace a komercializace.
Pavlína Temcsáková ve své diplomové práci tematizuje vlastní zkušenosti s BDSM+ komunitou a technikou shibari. Její instalace situovaná na pódium velkého sálu bývalé brněnské továrny Distillery je otiskem několika proběhlých živých performancí, při kterých autorka svazovala svoje modelky a modely a nanášela jim sádrové obvazy. Vzniklé objekty, představené jako jakési „trofeje“ mezi nimiž je i otisk těla autorky, evokují křehkost i sílu mezilidských fyzických vztahů a vztahu k vlastnímu tělu, který je zde umocněný technikou shibari. Jsou to skořápky symbolizující proces léčení vlastních vnitřních i vnějších zranění, odlupování slupek, odhalení svých skrytých (možná i stinných) stránek, proměny a osvobození. Zároveň, jak autorka podotýká, shibari často způsobuje závislost, ať už na fyzických otiscích provazů, na vlastním zviditelnění nebo na prožitku hraniční situace na pomezí bolesti a extáze. Je to sice technika, u které je striktně dbáno na konsent, tedy souhlas obou stran s veškerými postupy, i tak ale může být velmi pohlcující a každý*á na ni reaguje dle svého specifického fyzického i psychického nastavení. Stejně jako u jakékoli jiné práce s tělem, která má potenciál být terapeutickou, je důležitý moment následné integrace. V shibari se pracuje s tzv. after care, následnou péčí, která pomáhá submisiva navrátit zpět do reality. Může trvat několik dní i měsíců. Druhou část instalace tvoří videa promítaná na 3D FAN projektor, obdařená takřka reklamními texty a přitažlivými snímky s tematikou shibari, které členky*ové této komunity s oblibou sdílí na Instagramu. Tato část evokuje právě onen obsesivní, exhibicionistický moment a snadnou využitelnost obrazů takto estetizovaných těl pro reklamní i komerční účely.
Instalace Paměť těla (2024) prozkoumává různé póly a možnosti, jak nahlížet na prastarou techniku shibari i současný BDSM+ kontext. Nabízí diváctvu jak možnost čistě zvědavého nebo vyloženě voyeurského pohledu na cosi „exotického“, tak pobídku k otočení perspektivy, uvědomění si vlastního těla a jeho prožitků tady a teď a prozkoumání, zda by i ono tělo nepotřebovalo svolení, jakýmkoli kýženým způsobem víc prožívat své touhy či potřeby a zbavovat se starých zranění, která má uložená někde hluboko pod kůží.
Autorka: Karina Kottová
ENGLISH:
Conscious sexuality, bodywork and therapeutic work with the body have taken centre stage in recent years, also due to the impact of social networks and the accelerated flow of information via the internet and media. This entails both positive and negative aspects – on the one hand, it opens access to rather closed communities, hidden practices and various “niches” of sexuality and embodiment, which would have been considered abnormal in the past, and which are coming to form part of a rich spectrum of options available (at least ideally) to all. The reverse side of the coin is the threat of losing the original sense and transformative potential, their aestheticisation and commercialisation.
In her graduate work, Pavlína Temcsáková has thematised her own experience with the BDSM+ community and the techniques of shibari. Her installation is situated on a podium in a vast hall of Brno’s former Distillery factory and consists of an imprint of a series of live performances during which the artist tied her models and applied plaster casts to them. The resulting objects, presented as “trophies”, among which we also find the imprint of her own body, evoke the strength and fragility of interpersonal relations and the relationship to one’s own body, emphasised in the shibari technique. These are shells symbolising the process of healing one’s own internal and external wounds, of peeling off shells and discovering one’s own hidden (maybe even dark) aspects, of transformation and liberation.
However, as the artist herself notes, shibari often becomes addictive, whether it is an addiction to the physical imprint of the ropes, one’s own exhibition or the limit experience balancing on the threshold between pain and ecstasy. Although it is a technique that always assumes the strict consent of both sides regarding the techniques used, it can still be very overwhelming, and each person may react according to their own physical and psychological state. Like with any other bodywork that has therapeutic potential, the moment of subsequent reintegration is of the utmost importance. In shibari, the practitioners work with so-called aftercare, which helps the sub return to reality. This can take a number of days or even months. The installation’s second part consists of a video on a 3D FAN projector showing almost advertorial texts and attractive images of the shibari techniques, which members of the community like to share on Instagram. This part evokes the obsessive, exhibitionist moment and the easy appropriation of images of such aestheticised bodies for marketing and commercial interests. The installation Body Memory (2024) explores the various poles and possibilities of understanding the ancient technique of shibari as well as the contemporary BDSM+ context. In this way, it offers the audience a curious or even voyeuristic view of something “exotic,” as well as prompting them to shift their perspective, become conscious of their own body and its experiences in the here and now, and explore whether their body might also not be entitled to experience its desires and needs in any way necessary in order to shed its old wounds stored somewhere deep under the skin.
By Karina Kottová
